|
|
Antropologická reflexe ženy v druhé polovině 19. století. Dimenze intimně osobnostního prožívání jako předpoklad vnitřní ženské emancipace
Vlčková, Lenka ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá osobnostně-intimním rozměrem proměny ženství v průběhu druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na proměnu ženské subjektivity v kontrastu se zažitou a kulturně podmíněnou ženskou rolí. Zaměření práce: biologická determinaci ženy z pohledu (maskulinního) diskursu devatenáctého století a vliv socializačních faktorů na proměnu uchopování ženské subjektivity. Hlavní důraz je v práci kladen na roli matky jako (ne)zprostředkovatelky specifických druhu informací o manželském soužití. Metodicky se práce opírá o historické, kulturně-antropologické, sociologické výzkumy a rozměr genderu jako kulturně a sociálně vytvořeného konstruktu. Hlavní kostrou je biologická determinace ženství, ženská psychika, dospívání, osvětový vliv církve, ženská připravenost pro manželství, postavení svobodné matky. V daném kontextu jde o zdůraznění paradoxu požadavku na ženu a ženství. Žena byla tradicí vychovávaná k vedení domácnosti a k roli manželky a matky bez toho, aby jí byly poskytnuty informace o početí a jiných otázkách intimního soužití manželů. Nuance v proměně ženství v průběhu druhé poloviny devatenáctého století jsou zdůrazněny na životních reflexích dvou žen: Honoráty Zapové a Marie Fingerhutové- Storchové. Práce postihuje novou generaci žen, která se objevuje v průběhu druhé poloviny...
|
|
|
Genderové vztahy mezi dívkami a chlapci ve smíšených třídních kolektivech na 1. stupni ZŠ
Jindrová, Zdeňka ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Zemanová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra psychologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Genderové vztahy mezi dívkami a chlapci ve smíšených třídních kolektivech na 1.stupni ZŠ Gender relations between boys and girls in mixed class groups in the first grade at elementary school Zdeňka Jindrová Vedoucí práce: doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D. Studijní program: Učitelství pro základní školy M7503 Studijní obor: 7503T047 Učitelství pro 1.stupeň ZŠ (OKM1STV06) Rok odevzdání: 2020 ABSTRAKT Moje diplomová práce se zabývá vztahy chlapců a dívek ve dvou smíšených třídních kolektivech státní základní školy ve městě "n" a dvou smíšených třídních kolektivech soukromé základní školy ve městě "b". Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části popisuji základní definice, týkající se klíčových slov této práce. Věnuji se zejména přístupu jednotlivých žáků a žákyň k otázkám genderu a genderovým vztahům mezi žáky a žákyněmi. Zajímá mne, jak kvalitní jsou vtahy mezi dívkami a chlapci ve smíšených kolektivech. Při své práci vycházím z odborné literatury, dostupných internetových zdrojů a ze zadaných dotazníků vztahů ve školní třídě. V empirické části práce vysvětluji metody a fáze svého výzkumu. Dotazníky slouží také jako rozhodující signifikant, existuje-li rozdíl mezi vztahy žáků ve státní základní škole a v...
|
|
|
"Hlavně ať je to dítě zdravé!": Rodičovství v kontextu péče o dítě s chronickou nemocí
Tampierová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Moje diplomová práce představuje problematiku genderových vztahů a konstrukce identit žitých zkušeností rodičů pečujících o dítě (děti) s chronickou nemocí. Pro svůj kvalitativní výzkum jsem zvolila metodu polostrukturovaných rozhovorů s oběma rodiči dítěte (dětí). Následnou analýzou dat v této empirické studii zkoumám, jakým způsobem ovlivňuje péče o dítě s chronickou nemocí vzhledem ke své náročnosti genderové vztahy a zda vede k vyrovnanějším genderovým vztahům či naopak. Dále se zabývám procesem utváření identit obou rodičů v průběhu každodenní péče o dítě s chronickou nemocí v kontextu kombinace placené práce a péče o domácnost a děti. V mé práci sleduji, jak moje komunikační partnerky a partneři tematizují chronickou nemoc dítěte jako jinakost a péči o dítě s chronickou nemocí jako zátěž. Soustřeďuji se na emoční rovinu rodičovství a také analyzuji procesy vyjednávání v rámci různých institucí (zdravotnické a školské organizace, státní úřady). Klíčová slova: chronická nemoc, dítě, rodičovství, jinakost, zátěž, péče, genderové vztahy
|
|
|
Antropologická reflexe ženy v druhé polovině 19. století. Dimenze intimně osobnostního prožívání jako předpoklad vnitřní ženské emancipace
Vlčková, Lenka ; Kučera, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá osobnostně-intimním rozměrem proměny ženství v průběhu druhé poloviny 19. století. Hlavní důraz je kladen na proměnu ženské subjektivity v kontrastu se zažitou a kulturně podmíněnou ženskou rolí. Zaměření práce: biologická determinaci ženy z pohledu (maskulinního) diskursu devatenáctého století a vliv socializačních faktorů na proměnu uchopování ženské subjektivity. Hlavní důraz je v práci kladen na roli matky jako (ne)zprostředkovatelky specifických druhu informací o manželském soužití. Metodicky se práce opírá o historické, kulturně-antropologické, sociologické výzkumy a rozměr genderu jako kulturně a sociálně vytvořeného konstruktu. Hlavní kostrou je biologická determinace ženství, ženská psychika, dospívání, osvětový vliv církve, ženská připravenost pro manželství, postavení svobodné matky. V daném kontextu jde o zdůraznění paradoxu požadavku na ženu a ženství. Žena byla tradicí vychovávaná k vedení domácnosti a k roli manželky a matky bez toho, aby jí byly poskytnuty informace o početí a jiných otázkách intimního soužití manželů. Nuance v proměně ženství v průběhu druhé poloviny devatenáctého století jsou zdůrazněny na životních reflexích dvou žen: Honoráty Zapové a Marie Fingerhutové- Storchové. Práce postihuje novou generaci žen, která se objevuje v průběhu druhé poloviny...
|
host ::
RSS.